Let’s start the Christmas mood

Taky milujete spontánní nápady, jako „Co kdybychom jeli příští víkend do Salzburgu, začínají vánoční trhy…“? Obzvlášť, když jsem tam nikdy nebyla, nemohla jsem odpovědět jinak, než „ANO!“ No nebudu vás dlouho zdržovat písmenky, protože dnešní článek bude hlavně o fotkách. Tomu z vás, kdo to zvládne až do konce, uděluji Řád trpělivého rolovače, protože jsem prostě nedokázala vybrat obvyklých 7-9 obrázků… Ale pojďme od začátku. Přeskočím to, jak nebylo jednoduchý najít ubytování, které by bylo kousek od centra a přitom nestálo 10 tisíc na noc. Nakonec jsem našla příjemný rodinný penzion s výhledem na hory, krásným pokojíčkem a skvělou snídaní. Kdyby někdo chtěl tip, ráda prozradím :)

Ono je vám tedy po celodenním courání celkem jedno, kam se svalíte, ale na druhou stranu je příjemné se probudit do hezkého, no ne?

A pak přijde tenhle dechberoucí pohled, a vy víte, že to je jenom začátek…

Salzburg je krásné městečko na úpatí Alp, které stojí za to navštívit. Myslím, že má svoje kouzlo v jakoukoli roční dobu, ale v předvánočním čase je vážně úžasný. Strašně jsem si přála, aby bylo ještě k tomu půl metru sněhu, ale spokojila jsem se i s tím lehkým popraškem.

Povím vám, že jsem pořád přemýšlela, jestli si tenhle vintage huňáč mám s sebou brát. Během soboty jsem si asi stokrát na tohle dilema vzpomněla a děkovala svému rozespalému módu v 5 ráno, díky kterému jsem nezmrzla ani nenastydla.

Proč nemáme taky všude v Praze takovou výzdobu?

Kuk :)

Dominanta hradu je vidět snad z celého městečka. Dovnitř jsme nešli, nebyl na to moc čas, tak třeba příště :)

Pro dómy mám slabost. Miluju tu atmosféru a samozřejmě si všude musím zapálit svíčku. Co jsem si přála, ale neprozradím.

Je libo si zahrát šachy? Navíc si u hry i pěkně zaposilujete. Tomu už by se dal i říkat sport :)

Svařáček musí být. A bohužel se chuťově s tou naší staroměstskou břečkou nedá vůbec srovnat… Jen hrnek jsem po chvilce váhání vrátila. Sice mám na hrnky úchylku, ale zas tak mě neuchvátil a navíc dávám doma přednost velkoobjemovým :)

Povinná fotka s Mozartem, který se tady narodil. Jeho rodný dům tu na fotce nenajdete, není až tak fotogenický, ale byl na seznamu povinných návštěv, nebojte!

Všechny sochy a kašny jsou „zalůvrovaný“. Tento výraz jsem zavedla při první kašně, která vypadala vážně jako malinký Louvre. Zajímavý způsob, jak chránit umění před chladem a sněhem…

Vedle trhů je i poměrně veliké kluziště, které jsem ovšem okukovala z bezpečné vzdálenosti. Říkala jsem si, že nebudu riskovat zlomeninu. Přeci jen ty ruce teď budu docela potřebovat.

No a když se konečně setmělo a všechno se naplno rozsvítilo, teprve začala vánoční pohádka!

Všechny značky, které vás jen napadnou, v jedné uličce. Ráj pro shopaholiky. Pro mě veliké plus za zachování architektonického duchu města a krásné vývěsní štíty.

No jasně, koně. :D

Tady prý vypadám trochu jak bezdomovec, ale svařáku cestou na hotel v malinkém adventním městečku vedle kostela jsem odolat nedokázala.

Celý hotel ve vánočním duchu. Kde jinde si k snídani můžete dát mimo jiné domácí vanilkové rohlíčky?

Původní plán na neděli byl vyjet na vrchol Alp a kochat se azurovým nebem. Bohužel jsme se probudili do zasněženého a zataženého počasí a ani webkamery na okolních kopcích nic jiného nenabízely, tak přišel plán B. Zajet kousek k jezerům a načerpat zimní atmosféru aspoň lehkou procházkou. Gmunden je celkem jistota.

Taky cítíte ten klid???

Ještě jeden restík jsem musela před cestou domů splnit. Štrůdl!

SNÍH! Vidíte ten pocit absolutního štěstí v mém výrazu? Ano, naházela jsem si ho i za svetr a pak mě příšerně studil, ale vůbec mi to nevadilo.

A pak už hurá domů. Plná zážitků a vnitřního klidu.

Tak kam příště? Viděla jsem, že ve Vídni mají na trzích faaakt pěkný hrnky… Ten by se mi asi doma hodil… Nějaký spolucestující? Hmmm…? ;)

Pusu a krásný advent,

Where to next?