Happiness at work

Tento týden jsem byla v práci na dvou zajímavých přednáškách. Obě se věnovaly tomu, jak být spokojený, motivovaný a pozitivní. Protože se sama o toto téma hodně zajímám, moc jsem se těšila, co nového se dozvím :) No vlastně nic závratného jsem neobjevila, ale je fajn si občas všechno, co víme, znovu připomenout a podívat se na to trochu z jiného pohledu. A protože mě samotnou štve, když mám ve svém okolí nějakého negativistu, rozhodla jsem se vám pár nejdůležitějších bodů shrnout do dnešního článku, a tím třeba přimět ke změně životního postoje i pár dalších.

JAK BÝT SPOKOJENÝ V PRÁCI?

Do práce chodí většina z nás. Ale jak to udělat, abychom tam chodili opravdu rádi? Znáte ten pocit, že se ráno budíte naštvaní a znechucení z toho, že musíte do práce? Dělá se vám zle, kdykoli vidíte na display svého telefonu jméno svého kolegy nebo snad šéfa? Z duše nenávidíte neděle večer? Pokud jste na jednu (nebo snad všechny) otázky odpověděli kladně, je možná na čase se zamyslet, jestli práce, kterou děláte, je pro vás ta pravá. Každý máme na něco talent a každý máme něco, co nás opravdu baví a naplňuje. A to je právě to, co je fajn odhalit a snažit se najít práci, ve které alespoň část z těchto svých vášní uplatníme. Vím, že to není vždy úplně jednoduchě, ale pokud to jen trochu jde, rozhodně stojí za to, se o to pokusit. Je prokázané, že spokojenost v práci až tak v dlouhodobém horizontu neovlivňuje výše platu nebo benefity, ale spíš to, jaké máte na pracovišti vztahy a jesti v tom, co děláte, vidíte nějaký smysl. A to mohu potvrdit! Protože jsem před pár lety opustila skvěle placenou manažerskou pozici, kde jsem čím dál tím víc času trávila tím, že jsem přemýšlela nad tím, proč se všichni jen stresují, mračí a pracují od nevidím do nevidím, když jim to nepřináší žádnou radost! Sbalila jsem svou krabici tužek a sešívačku a odešla pracovat blíž lidem. Tam, kde jsem viděla okamžitou reakci, ne jen písmenka na papírech. A víte co? To, že jsem neměla skoro na rohlíky mi bohatě vynahradil ten pocit, že dělám to, co mě baví a naplňuje…

JAK V SOBĚ NAJÍT VNITŘNÍ MOTIVACI

A tím jsme se plynule dostali k odpovědi na otázku, jak se nakopnout, když máte pocit totálního vyhoření. Zkuste si vzít papír a tužku a napsat si, co vám dnes udělalo radost. A víte co, zkuste si to napsat každý večer. Tři věci, které vám vykouzily úsměv na tváři. A tím nemyslím, že jste si koupili nové auto nebo mobil. Já si na „svůj“ papír dnes napíšu, že mi udělalo radost setkání s kamarádkou, odškrtnutí poloviny úkolů na listu a to, že jsem konečně dopsala tenhle článek :) Jsou dny, kdy to jde hůř, ale vždy se dá něco najít. A pak, až budete mít pocit, že jste vyždímaní jak citron, si tento papír vezměte do ruky a přečtěte si ho. Chápete? Každý den nám přinese něco hezkého, a když se na to začneme soustředit, je pak mnohem snažší se poprat s těžkostmi.

CESTA JE CÍL

Jak mně trvalo dlouho, než mi tohle došlo! Taky jsem dlouho žila tak, že jsem si říkala, že budu spokojená AŽ. Až skončí zima a bude léto. Až dostanu v práci přidáno. Až si koupím to nové auto. Až pojedu na dovolenou… A najednou roky plynuly a pocit štěstí pořád nikde. Jenže pak mi došlo, že jsem mnohem spokojenější, když žiju dneškem. Když mě baví dělat spíš ty kroky vedoucí k cíli, než samotný cíl. Schválně, víte jak dlouho vám vydrží radost z nových bot? Chvilku. Fakt. Je vědecky prokázáno, že oxytocin, tedy hormon štěstí, se vyplavuje z mozku ve chvíli, kdy si nové boty zkoušíte a vybíráte, ale ve chvíli, kdy s nimi jdete k pokladně a zaplatíte, je fuč… A tak je to se vším. Takže si klidně nastavujte v životě svoje „až“, ale nezapomínejte, že život je tady a teď a hlavně, užívejte si toho, jak svou „cestu“ postupně zdoláváte.

JAK DOSÁHNOUT SPOKOJENOSTI V ŽIVOTĚ

A tím se dostáváme k tomu, jak být v životě spokojený. Věděli jste, že Česko je v rámci celoevropského průzkumů druhou nejnegativnější zemí? Jak je to možné? Vždyť máme nejnižší nezaměstnanost na kontinentu, z kohoutku nám teče pitná voda, nežijeme ve válce, můžeme cestovat kam se nám zlíbí… Je to určitě dané nedávnou historií naší země a je jen na nás, kolik generací se tahle „blbá nálada“ ještě bude dědit. A jediný, kdo tohle může změnit, jsme my. Každý sám za sebe. Já jsem už začala. Ověřila jsem si, že pozitivní myšlenky přitahují pozitivní dění. Raduji se z malých věcí a snažím se eliminovat negativní osoby ze svého okolí. Snažím se nestresovat se tím, co nemůžu sama ovlivnit. Dělám to, co mě baví, naplňuje a dává mi smysl. A co vy?

Přeji vám báječný víkend! A klidně mi napište, jaké tři hezké věci se dnes udály vám… ;)

Pusu,